Prosinec 2010

Klišé v yaoi + můj názor

27. prosince 2010 v 16:25 | Katsumi-sama |  Pro zábavu
Nějak jsem se s těmi klišé rozjela, co? Ale když klišé v yaoi jsou samy o sobě natolik specifické, že jsem jednoduše neodolala a musela využít témata týdne.

Pro ty z vás, kteří nevědí, co je yaoi - jedná se o mangu (japonský komix), která explicitně popisuje homosexuální vztah dvou (někdy i více) mužů. Jestli chcete vědět víc faktů, pořád tu máte blogy, které kopírují z tetičky Wikipedie.

Typický uke

Uke je lidově řečeno ten, co je dole, a podle toho se taky chová. Je zákonitě menší než seme a má velké oči, které podle všeho vyžraly většinu jeho mozkových buněk. Rysy jeho tváře jsou natolik dívčí, že je dívkovatější než většina dívek, i když něco takového popírá podstatu yaoi, totiž kluk s klukem. Je záhadou, jak vůbec mohl přežít do doby, než potkal semeho, protože si sám neumí ani zavázat tkaničky. Mívá ve zvyku oddaně sledovat semeho na každém kroku, obdivovat ho, lízat mu boty (a taky jiné věci) a další bohulibé činnosti. Smyslem života ukeho je naplnit všechy touhy semeho, nechat se od semeho zachraňovat a vypadat roztomile. Jeho IQ se sice pohybuje v pokojových teplotách, ale všichni mu to odpouští, protože je kawaii. Ukeho touží znásilnit každý chlap v okruhu 10 km a v jeho přítomnosti všechny osoby mužského pohlaví konvertují na homosexualitu.
Uke má občas podivné tendence zamilovávat se do osoby, která ho znásilnila, což je samozřejmě ta nejlogičtější věc pod sluncem. Ačkoli se uke jeví jako křehká bytost, je v podstatě schopen přežít všechno - seme ho může mlátit, týrat, pálit cigaretama, nutit ho jíst párky Kolíka Aťsepicnu (já vím, taková nevýslovná krutost!) a v malých dávkách dokonce snese číst Stmívání bez větší psychické újmy.
Uke se vyskytuje obvykle jako student, řadový zaměstnanec firmy, otrok, případně pacient s amnézií.

Typický seme

Seme je samozřemě ten, který je nahoře a je tak drsný, že šmirgl papír by vedle něho zbledl závistí. Protože má vedle ukeho kontrastovat, má místo normálních očí obvykle pouze úzké štěrbiny, tváří se neustále hustodrsně cool, přímo z něj kape testosteron a pláče zásadně jenom u vážných věcí, třeba při aktu s ukem a telenovele Esmeralda, když se jí vrátil zrak. Seme toho nemá moc na práci, pokud zrovna neznásilňuje ukeho, mívá ve zvyku stát ve větru a nechat si cuchat vlasy, tvářit se u toho dramaticky a vzpomínat na své traumatické dětství, občas taky zachraňuje ukeho před ostatními nadrženými chlapy (protože, jak známo, se v yaoi vyskytují heterosexuální chlapi asi tak často, jako se tam vyskytují ženy). Je poměrně zajímavé, že i když se seme většinou nacházejí ve vedoucích pozicích, nikdo je nikdy neviděl pořádně pracovat.   Každý seme má trauma z dětství/fobii/úchylku/whatever, aby tím mohl odůvodnit své někdy násilnické chování k ukemu. Možná vám teď seme připadá jako úchyl, jakých po naší krásné zemi běhají stovky, ale vězte, že náš hustoborec to s ukem myslí dobře! On jenom, chudinka jedna zakomplexovaná, skrývá pod drsným zevnějškem něžné a milující srdce, které však své pocity nedokáže vyjádřit jinak než násilím, protože čímkoli jiným by se zesměšnil a jeho mužné ego by něco takového neuneslo.
Samozřejmě platí, že čím víc ukeho mlátí a ponižuje, tím víc ho miluje (klasický případ přímé úměrnosti).
Seme se obvykle vyskytuje jako učitel, šéf firmy/yakuzy/zeměkoule, pán harému, nebo jako pervezní doktor.

A co na to já?

Velké části z vás určitě bude stačit zběžný pohled na můj blog, abyste pochopili, že jsem otaku a holka k tomu. V hlavách se vám začne odvíjet jednoduchá rovnice:
otaku x (holka + pubertální věk) + hlava plná nesmyslů = yaoi fangirl
Jó, lidi, možná že jsem úchylná, ale úplně jiným způsobem, yaoi mě nebere. Zkusila jsem to a neznechutilo, ale ani nepobavilo. Na druhou stranu mě ale baví o yaoi diskutovat s mýma yaoifilníma kámoškama, protože to je neuvěřitelná sranda, stejně jako jen tak ze srandy párovat naše známé (to ale většinou končí výkřiky typu: "Fuj, Katsumi, ale oni jsou oba tak HNUSNÍ!")
Abych to shrnula - nemusím yaoi, ale mám ráda yaoistky.

Největší anime klišé, část 2

26. prosince 2010 v 17:00 | Katsumi-sama |  Pro zábavu
Páni, já se vážně dokopala k druhé části! Vsadím se, že jste to nečekali. (Upřímně řečeno, já taky ne. Zvlášť poté, co jsem dostala na Vánoce Tenchu: Fatal Shadows a druhý díl Xenosagy, takže se většinu času nedokážu odlepit od PS2).
Tákže - kde jsme to skončili?

9. O čem to mluvíš? Ne, nebarvím si vlasy, ta zelená je 100% přírodní.

Protože je přece tolik krásných barev - růžová, zelená, modrá, fialová... Proč se omezovat na realistické barvy, že? A navíc je neuvěřitelně originální mít takovou postavu, protože to přece ještě nikdy nikoho nenapadlo. Další plus je, že pak mají kreslíři míň práce, protože i ten nejhloupější divák postavy pozná podle barvy vlasů.
Upřímně řečeno, kdo vypadá líp? Hnědovlasá Revy (dobře, v anime jí dali fialové vlasy, ale aspoň se nesnaží předstírat, že je to přírodní, prý si je barví a já to beru podle mangy), nebo růžovka Sakura?
revy
sakura
Řečnická otázka. A už vůbec se nebudu ptát na to, kdo je celkově lepší. Každý, kdo viděl Black Lagoon, jistě chápe.

10. Kočičí uši nejsou důsledkem nepříjemné genetické vady, ale naprosto normální součást těla. Ale jenom u dívek, u kluků by to nebyl fanserv-, ups, tedy... *vymýšlí výmluvu* uhh, to... to je kvůli genetice, víte? Chromozomy a tak..

Kočičí uši totiž nejsou divná erotická fantazie, ale důležitá část příběhu! *dum, dum, dum, dramatická hudba v pozadí* A to, že rohy Lucy z Elfen Lied vypadají jako kočičí uši, je jenom náhoda. To samé u Chii z Chobits. Ale vážně, nechápu mentalitu fanoušků, kteří nad tím řvou "kawaii." V poslední době je toho všude tolik, že to začíná být strašidelné. (Sorry těm, kterých se to dotklo, nemám stejné fetiše jako vy. Vždyť i jeptiška může vypadat líp, a to myslím doslova). Nevěříte?
eda
chii
Vpravo vidíme Edu, nejlepší kamarádku Revy a nejnebezpečnější jeptišku na světě (jó, Kostel Násilí! Muhehehe!!!) Vlevo je Chii, která mi vždycky už jen z obrázku připadala retardovaná (když se ukázalo, že tomu tak opravdu je, dost jsem se nasmála).

11. Hlavní hrdina: "Nééé, umírám!" Záporák: "Haha, přesně tak. Teď už nic nestojí v cestě mé nadvládě nad světem. A začnu tím, že zabiju tvou holku!" Hlavní hrdina: "Já jsem TAAAAK naštvaný, což mi dodá nelogickou sílu a dobiju tě, i když bych už měl být 3x po smrti! ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! *o 3 roky později* "ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" *dobije záporáka*

Pokud jim jenom stačí naštvat se, proč si před bojem jednoduše nepustí fillery z Naruta? To by jeden vážně vraždil. A zůstává mi záhadou, proč používají svůj ultimátní move až na poslední chvíli. Být to na mě, používám ho paranoidně na každém kroku.

12. Průměrný hrdina anime má cca 20 litrů krve a všechny orgány tak 4x. To platí i pro mozek, ale nijak to neovlivňuje jejich inteligenci.

No comment, koukněte na jakýkoli díl libovolného shounen, doporučuju Bleach.

13. Žádné zranění není nezbytně smrtelné.

Usekli vám ruku? V klidu, určitě se najde šikovný doktor, který vám ji připojí a vy zase budete vesele moct šermovat. Probodli vás tak nešikovně, že šance vašeho přežití je jedna ku milionu? Klid, v anime takové šance vycházejí v 9 případech z 10, navíc se vsadím, že ještě v pohodě dobojujete souboj a zvítězíte, protože vaše zranění vás samozřejmě ještě posílí. Pokud ovšem nejste dívka, to pak padnete na zem a vyčkáte příchodu hlavního hrdiny, který vás zachrání.
(Pokud se nacházíte v anime Black Lagoon, máte smůlu, kulka do hlavy/krku/trupu obvykle smrtelná je. A pokud na vás míří Revy, rovnou si pište závěť.)

14. Jestli se v anime nachází dívka, je tam jenom kvůli fanservisu a proto, aby ji hrdinové mohli zachraňovat. Je to sice přiblblé tele, ale všichni jí to odpouští, protože má velké poprsí.

*Ehm, ehm, Orihime, ehm, ehm* Nikdy jsem nezažila, že by se nějaká holka chovala jako průměrná hrdinka anime, tudíž asi jako retardovaná žákyně druhé třídy. A všímáte si, jak jsou ty nejprsatější vždycky nejstydlivější? Jasně, to dává smysl. Výjimku tvoří opět Black Lagoon, kde naopak žádná ženská není nepoužitelná přítěž. Revy je jedna z nejlepších střelkyň vůbec, Balalaika šéfka ruské mafie, na Shenhuino šermířské umění nemá nikdo a dokonce i Jane, která bojovat neumí, je schopná padělatelka. Neříkám, že všechny ženké musí být nutně drsňačky, ale PROČ se skoro všude chovají jako nesvéprávné?

15. "Jsi příšerný! Šikanuješ mě, kradeš mi svačiny, zesměšňuješ mě, děláš mi věci, kvůli kterým by každá normální holka vraždila... Ale nemůžu si pomoct, miluju tě a udělám pro tebe všechno!"

Tak nějak funguje mysl průměrné shoujo hrdinky, která si vždycky vybere toho, co ji šikanuje, zatímco nejlepší kamarád, co ji miluje celé věky, většinou ostrouhá. Protože je přece běžné milovat někoho, kdo nám ubližuje jak fyzicky, tak tělesně. No tak, holky, přiznejme si to - všechny jsme přece v hloubi duše masochistky.

16. Dokud postava nezavře oči, NENÍ mrtvá a můžete čekat, že se vrátí jako Deus ex Machina.

Já být hrdinkou shounen (což by se nestalo, protože nejsem chlap, takže bych skončila jako fanservis, ale předpokládejme nemožné) a právě bych zabila záporáka, rozřezala bych ho na kousky, hlavu bych naložila do láku, končetiny bych prodala jako suvenýry ("Tohle byl záporák, co chtěl zničit svět! Perfektně by se vám vyjímal v obýváku jako dekorace na stěně! Jen 1000 Kč za ruku/chapadlo/whatever!"), tělo spálila a popel nechala rozfoukat do všech světových stran. Nejen že bych na tom vydělala, ale měla bych jistotu, že dotyčný vážně chcípnul.

To je zatím vše, možná bude ještě další díl, jestli se k tomu dokopu. Ale vzhledem k tomu, že mám rozepsaných pár jedovatých recenzí, bych si tím nebyla zas tak jistá.
Mimochodem, Black Lagoon se tam tak moc vyskytuje jenom proto, že jsem tím momentálně posedlá a miluju postavy, tak co.
Zatím můžete hlasovat v anketě. Nechci vás ovlivňovat, ale jestli vyhraje Sakura, NAJDU si vás a věře mi, že to nechcete. (Na Vánoce jsem dostala průkaz na střelnici a dělám si řidičák na motorku, takže se BOJTE). Ale jinak vás samozřejmě neovlivňuju, je to plně na vás. (Je na vás, jestli budete ŽÍT, muhehehehehehehehe!!!)

Zdroje: první obrázek nakreslil Hiroe Rei a je odtud, druhý Kishimoto a je odtud, třetí opět Hiroe Rei a můžete ho najít tady, poslední nakreslila parta CLAMP a zdroj je zde

Jak se Katsumi fláká

5. prosince 2010 v 10:49 | Katsumi-sama |  Egocentrická rubrika aneb JÁ
Ano, tak jsem se po pár týdnech konečně uráčila znovu dorazit na svůj blog. Za tu dobu, kdy jsem byla pryč, jsem si ujasnila pár faktů (následuje pár mírných spoilerů):

1. Víte, co je ještě lepší než Black Lagoon? Black Lagoon: The Second Barrage. Sequely k úspěšným sériím jsou většinou epic faily, ale tohle je výjimka, Revy je ještě drsnější než obvykle, Rock se sebou začíná něco dělat, Eda oba provokuje, že spolu určitě něco mají (určitě jo, jenom se podívejte, jak se k němu chová ze začátku, pak nastává ZLOM a chová se k němu líp než k zbytku týmu, ale silně pochybuju, že nám autoři někdy ukážou, jak to vlastně je, zůstane jenom u dohadů), Benny dostal HOLKU (ano, ten nerd, co věčně sedí za compem), Balalaika se podle všeho snaží ovládnout svět a docela se jí to daří (no dobře, svět ne, jenom Tokio) a celkově je to temnější než první série. Po zkouknutí tohohle jsem si oblíbila dokonce i kostely (na Kostel násilí v Roanapuru nic a nikdo nemá). Muhaha, to je jízda.

2. Vyplácí se učit na zkoušení. Organika, ze které teď propadá většina třídy, mi zrovna vychází na 2, protože jsem uhrála devítibodou známku na 2, tak ať mi nikdo netvrdí, že dobro vždy zvítězí, je to přesně naopak.

3. Roleplaying je zábava. Ano, Katsumi se dala na roleplaying, takže poslední dobou psala místo článků spíš příspěvky, kde se vyžívala v pocitech svých sadistických a krutých postav (to vůůbec nezní jako já, co?) Mimochodem, v jedné jeskyni hraju za Revy a hned v úvodu jsem se stihla poprat a znepřátelit si všechny ostatní postavy, což mi signalizuje, že hraju její charakter fakt dobře. Jsem na sebe pyšná.

4. Hellsing Ultimate je lepší než Hellsing. Tečka.

5. Jestli jsem si někdy myslela, že všechny komedie nad 13 epizod jsou nudné, tak to jsem ještě neviděla Welcome to the NHK!

6. Diskutovala jsem se spolužačkou, co bych dělala, kdyby Dicloniové z Elfen Lied byli skuteční. Jako první možnost jsem navrhla, že se k nim přidám a pomůžu jim zničit lidstvo, jako druhou to, že na nich otestuju účinky atomové bomby. Když se mě zeptala, kde ji hodlám sehnat, upgradovala jsem svůj plán na testování kyanidu, případně podstrčením koncentrované kyseliny dusičné místo coly. Někdy se vyplatí být na chemické škole.

Všimli jste si, co vyplývá z těchto bodů? Ano, že jsem místo psaní na blog hrála v jeskyních, koukala na anime a učila se (hehe, sice jenom jednou, ale i tak). Ale nebojte, nezbavíte se mě tak snadno, rozhodně jsem nepověsila psaní na hřebík. Mám rozepsaných pár recenzí a jak tak vidím to téma týdne, hmm. Má oblíbená kniha? S tím by se dalo něco dělat. Nevím, proč to píšu: možná nějaká patetická část mého já toužila ospravedlnit svou nepřítomnost, což mě mimochodem dost děsí. Já nechci mít svědomí. Nejspíš to bylo jenom kvůli toho, že jsem se chtěla vykecat, což je daleko přijatelnější způsob.
Tak fajn, jdu napsat nějakou recenzi, zatím se mějte, vaše vždy připravená Katsumi-kagakusha.
Na veškeré texty mám copyright a tečka. Jakmile někde najdu něco svého, budete litovat, že jste se narodili.