Hřbitovní humor

13. října 2010 v 17:37 | Katsumi-sama |  Úvahy
Hřbitov a humor nejsou zrovna slova, která slýcháme dohromady v jedné větě, že? Pokud tedy nepatříte k okruhu mých přátel, kterým není nic svaté, ale o to tady nejde. O čem tedy mluvím?
O tom, jak někteří z vás pojali články na téma "Hřbitov." Dobře, nejsem škodolibá, ale... Počkat, na co si to hraju, JSEM škodolibá, ale o to tu taky nejde.
Pokud články na téma týdne pročítáte, určitě jste si všimli všech těch "zaručeně pravdivých příběhů." Sice mne zaráží fakt, že jste schopni něco takového vůbec vyprodukovat, ale ještě více mě zaráží to, že tady existují lidi, kteří něčemu takovému opravdu věří. Pro lepší ilustraci vám se napíšu typickou ukázku "pravdivého příběhu," samozřejmě s mými glosami, které napíšu kurzívou.

Tehdy mi bylo tak deset let. Bylo asi 11 v noci a já šla s kámoškou na procházku (jasně, bylo jí deset a v jedenáct v noci šla na procházku, to zní věrohodně, co?) Abychom si zkrátily cestu domů, šly jsme přes hřbitov (už vidím desetileté dítě, které si v noci zkracuje cestu přes hřbitov). Celou dobu jsem měla takové podivné tušení (že jsem doma nechala zapnutý sporák). Když jsme šly kolem hrobu neznámého bohatého chlapíka s temnou minulostí (však to znáte, na každém hřbitově jich najdete aspoň padesát), uslyšely jsme podivný zvuk. Děsně jsme se vylekaly, otočily jsme se... A uviděly jsme, že na hrobu toho zbohatlíka byla zavražděná černá kočka!!!! (Není nad originalitu.) Začaly jsme ječet (což je naprosto logické, protože kdyby tam vážně byl vrah, takhle by vás rozhodně nenašel), ale to nebylo VŠECHNO! Na jeho náhrobku bylo KRVÍ (proč je to vždycky krev a nikdy ne třeba marmeláda?) napsáno: "Vy, jenž jste narušily můj klid, zemřete!!!" (to je samo sebou, snad nečekáte, že jste nesmrtelné?) S jekem jsme utíkaly k domovu a přísahaly si, že už se tam nikdy nevrátíme. Dodnes se nám o tom zdají zlé sny (o vybájené historce? Ty jsi ale cíťa).

Musím říct, že sama mám tyhle historky ráda, protože tak dobře jsem se už pěkně dlouho nezasmála a navíc mě baví vyvracet jejich (povětšinou velice chatrné) argumenty. Lidi, kdy se konečně naučíte, že když už si vymýšlíte, máte to dělat uvěřitelně? To je celá podstata lhaní.

Vždycky mě zajímalo, proč si lidé vymýšlejí, že zrovna na hřbitovech straší. No vážně, kde je v tom logika? Někteří z vás budou možná namítat, že na hřbitově je přece plno mrtvých lidí. A uvažovali jste někdy o tom, že i na vaší zahradě jsou pravděpodobně mrtvoly z dávných časů, kdy se hřbitovy moc nevedly? Nebo že se tam odehrála nějaká prastará bitva a duše účastníků války stále nedošly pokoje? Nebo že to kdysi bylo pohřebiště? Podívejte se na to logicky: nejspíš každý den šlapeme po stovkách mrtvol. A pokud jsou duchové mrtví, kteří nedošli klidu, pak TIHLE mrtví by toho byli ukázkovým příkladem, ne mrtví, které na hřbitově opečovává jejich rodinka. Ne že bych na podobné věci věřila.

"After they die, the place they go to is MU (Nothingness)."
"Poté, co zemřou, dostanou se na místo zvané MU (Nicota)." (volnější překlad, takhle mi to zní v češtině líp).

(citát z mangy Death Note, volume 12)

Jako fanynka DN jsem si ten citát nemohla odpustit, protože tak krásně vyjadřuje můj názor ohledně duchů a podobných existencí. Já prostě věřím, že po smrti není nic, respektive Nicota. Některým lidem to možná připadá strašné, ale mi zase připadá strašná myšlenka, že se na světě pohybují pořád ty samé recyklované duše, případně že se miliony duší tísní někde v nebi a nemají co dělat. (A navíc vím, kam bych šla, kdyby to vážně bylo takhle, takže...)
Co tím vším chtěl básník říci?
Podle mě hřbitovy vzbuzují až přehnaně moc emocí. To teď nemluvím o to, když vám umře milovaný dědeček, vy ho tam chodíte navštěvovat a pobrečíte si u toho, ale mluvím o lidech, kteří se jich bojí/případně zbožňují.
Strach je možná docela přirozený - vždyť je to de facto strach z neznáma - ale všechny nás to jednou čeká a hřbitov je pouze místo, které slouží jako připomínka na věci minulé, nic víc. A to zbožňování? Je už celkem známý fakt, že na hřbitovech nestraší duchové, ale náctileté rádoby goths.
A co já? Pro mě je hřbitov místo jako každé jiné. Nejspíš jsem na případnou romantiku, o které někteří mluví, až trochu moc cynická.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ♣Alenka♣ Ashley Tisdale ♣Alenka♣ Ashley Tisdale | Web | 13. října 2010 v 17:47 | Reagovat

máš pěkný blog!

2 Hanča Hanča | Web | 13. října 2010 v 17:54 | Reagovat

Tyhle pravdivé příběhy nenávidím. Proč sakra nemůžou napsat něco, co se doopravdy stalo? Mě se různých strašidelných příběhů stalo strašně moc a předpokládám, že jim taky, tak proč nenapíšou o tom? Dobře, když se to stalo na hřbitově a j tam něco psaného krví zní možná zajímavěji, ale třeba to, co se stalo mě: ve skautu jsme měli hallowenskou party a někdo zabušil na dveře a zazvonil na zvonek. Pak ještě někdo (úplně jiný, to dokonce víme, kdo to byl, na ty dveře to byl možná nějaký opilec vracející se z hospody) zaťukal na okno. No a my jsme už z toho byly absolutně vyděšené a navíc tam nebyl nikdo dospělý, takže kdyby se něco stalo, byl by to dost velký problém. Takže jsme volaly naší vedoucí a ona za náma chudina někdy v jednu v noci jela.
Bohužel ale ve skutečných strašidelných příbězích chybí duchové, krev a hřbitovy, takže si lidé vymýšlí různé hovadiny.

3 Reni Reni | Web | 13. října 2010 v 18:09 | Reagovat

Hm...moje duše se cítí opotřebovaně. Jiank moje řeč, nejlepší jsou hlavně ty strašidelný "pravdivý" příběhy z Bravíčka a podobně, hlavně ten věk pod tím - 10 let, blabla, 11 let xD
Fakt, že je blbost, aby na hřbitovech strašilo, nikdo tam neumřel. Jediný důvod, proč se tam v noci bojím chodit sama jsou úchylové a satanisti -_-

4 Hanča Hanča | Web | 13. října 2010 v 18:14 | Reagovat

[3]: Jediný důvod proč tam nechodím v noci já je, že je to moc daleko. Jinak já miluju strašidelný místa, když jdu večer sama domů, tak nikdy nechodím nejkratší cestou, ale tou nejstrašidelnější. :-D

5 Hakky Shika Shun Hakky Shika Shun | Web | 13. října 2010 v 22:34 | Reagovat

Jj. Zabarikádujeme a nevylezeme :D

6 Skullka Skullka | E-mail | Web | 14. října 2010 v 22:00 | Reagovat

Chápu tě. Když si v nějákém časopise čtu tc strašidelný historky, sou vždycky hrozně nedomyšlený (nehledě na to, že v jedné se psalo, jak nějáká holka potkala upírku na hřbitově... měla sem chuť začít ječet: A proč si zdrhla??? Proč si se nenechala kousnout??? :D) Hřbitovům se nevyhýbám, ale nějak je nevyhledávám. Občas to může bejt fajn místo na zamyšlení, ale jinak nic. Jinak krásný citát z DN.
Ohledně těch duchů... Mám na věc trochu jiný názor, ale žádnýho sem zatím neviděla :D
Víc k tomu říct asi nemůžu... Nebo jo? O_o teď sem zmatená :D

7 Skullka Skullka | E-mail | Web | 15. října 2010 v 15:38 | Reagovat

a četlas tohle?
http://pinky-lolit.blog.cz/1010/hrbitoowe-czz-eq
to je strašný... Cože, ona má v názvu blogu LOLIT??? Jestli to znamená ty JAPONSKÝ lolitky, osobně tu holku půjdu zabít -_-"

8 Skullka Skullka | E-mail | Web | 15. října 2010 v 15:39 | Reagovat

...mimochodem, můžu si tě dát do oblíbených stránek? :-)

9 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 15. října 2010 v 18:34 | Reagovat

[7]: Ta holka si dělá srandu, ne? :D Tak pitomý být nikdo nemůže... A stejně, pochybuju, že ví, že lolita je japonský módní styl :D

[6]: Mě fascinuje, jak lidi tvrdí, že upírům vadí kříže, ale na druhou stranu tvrdí, že se vyskytují na hřbitovech, které jsou mmochodem křížů plné :D Nic proti upírům (pokud se netřpytí), ale já bych se kousnout nenechala. Musí být neuvěřitelná nuda žít tak dlouho.

[8]: To budu jenom ráda :)

10 Maruška Maruška | Web | 15. října 2010 v 19:06 | Reagovat

Vypadá to, že to myslí vážně. Je to opravdu něco příšerného! :D

11 Skullka Skullka | E-mail | Web | 15. října 2010 v 19:22 | Reagovat

[9]: No, když tě to začne nudit, jednoduše spácháš harakiri :D Teda, alespoň já bych to tak udělala :D
A k tomu Gantzu... Jo, znám to a stejnak se k tomu dříve nebo později dostanu :D

12 Aki Яai B. Aki Яai B. | Web | 16. října 2010 v 9:31 | Reagovat

tohle si přečtu zachvilku :D

Ano Kouga Ninpou Chou je skvělej song. A koukám většina lidí co zná Onmyo-zu je zná brávě díky Basiliskovi :D což nevadí, aspoň nejsem sám :D já je sice neznám díky anime (anime nesleduju :D) ale zaujali mně při náhodném projíždění youtube songem Nemuri ♥

13 Aki Яai B. Aki Яai B. | Web | 16. října 2010 v 10:25 | Reagovat

též tyhle historky miluju..
pro mně je hřbitov skvělý místo pro relax a třeba pro učení,nebo čtení jen tak. Je tam ticho, nikdo vás nebuzeruje..prostě skvělý místo pro lidi co potřebují chvilku ticha ;)

14 neros-san neros-san | 16. října 2010 v 12:16 | Reagovat

K historkám, jejichž styl je opsaný z bravíčka, se vyjadřovat nebudu. To jsou prostě hovadiny nad hovadiny.

K tvým mrtvolám z dávných časů... lidé systematicky pohřbívají své mrtvé na určitá místa už hezkou řádku let (století, tisíciletí- viz pohřebiště nalezená při hloubení základů) a místa pohřbívání jsou v té které obci poměrně dobře zmapována. Ano, na zahradě ti mohl před dvěmi miliony let chcípnout sob, ale to nikoho zajímat nebude. Důležité je, že šance, že se tvůj dům nachází nad, nebo jen blízko pohřebiště pračlověkůch, je velmi malá (pokud nebydlíš vedle hřbitova, to ti nebude divné, že u sousedů je jaksi mrtvo).
Zase v USA to asi až tak vyloučené není. Po vyvraždění většiny indiánů se jejich půda zabírala hřbitovy, nehřbitovy, a stejně zvesela se tam stavěly domy. Kosti ale byly při hloubení základů ponechány psům.

Osobně si myslím, že duše, pokud existuje je jakýsi jev kvantové fyziky.

A hřbitov asi není místo jako každé jiné, protože ne všude chodíš po mrtvolách.

15 Skullka Skullka | E-mail | Web | 16. října 2010 v 21:58 | Reagovat

[9]: Jo, a už na tom blogu je napsáno, že si srandu dělá :D Mě dneska spadl kámen ze srdce :D

16 Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell | Web | 17. října 2010 v 8:41 | Reagovat

pekny clanok , zaujimave vyjadrenie ^^ :D

17 Skullka Skullka | E-mail | Web | 17. října 2010 v 23:14 | Reagovat

Eh, a eště sem zjistila jednu zajímavost - pokud Zoner Press někdy z angličtiny pár manga přeložil, už to nedělá a překládá přímo z originálů. Navíc jak si říkala, že v Uzumaki víc důvěřuješ EN verzi.. Ta je prej přetočená aby se to dalo číst jako normální americkej komix :D Takže taky pěkní hajzlíci ti amíci :D

18 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 18. října 2010 v 19:16 | Reagovat

[11]: Na to se mám až moc ráda :D

[17]: É, no a co, já čtu mangu v angličtině :D Americká verze je fakt přetočená (ty paka by tomu jinak nerozuměly :D), ale já mám doma anglickou verzi, která přetočená není :D

19 elcasa elcasa | Web | 18. října 2010 v 20:18 | Reagovat

tak to mě pobavilo

20 elcasa elcasa | Web | 18. října 2010 v 20:21 | Reagovat

[4]: přesně

21 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 31. října 2010 v 14:33 | Reagovat

[1]: Jů! Fakt bezva že vidím už potřetí tu samou větu, co u mě na blogu.;)
Jinak, jsem se parádně zasmála. Napůl z toho, jak dokáže být někdo takto trapný a napůl z toho, jaké poznámky jsi k tomu měla.:D
Já vůbec nemám ráda lhaní.:) Zásadně nelžu a vzhledem k tomu, že znám holku, co pořád, kvůli blbostem a nejspíše zábavě neustále lže. Navíc naprosto viditelně.-.- Jéh bejbe, jo, máš 50 koní a 10 aut, k tomu tvůj táta má asi 50 milionů, hm, jasně.:)):*
DN je jedno z mých vůbec prvních anime.♥
No, krásný citát.:)

22 lovestorychipeetky lovestorychipeetky | 14. února 2011 v 21:13 | Reagovat

Ahoj jsem tu nová a chtěla bych vás poprosit jestli byjste nemohli pro mě hlasovat na www.divka-sternberk.cz Jmenuji se Iveta Zuzanakova , jo a to hlasování je hned na pravo na hlavní stránce.
Moc děkuji předem

23 Šílená bruneta P Šílená bruneta P | Web | 22. února 2011 v 13:06 | Reagovat

Vyvrácení příběhu té desetileté mě opravu dostalo. :D
No, nevím proč mají lidé ze hřbitovů strach... mě osobně by tam nikdo v noci nedostal, ale já mám ze tmy panickou hrůzu... někdy se tam dobře přes den odpočívá a vzpomíná na zesnulé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na veškeré texty mám copyright a tečka. Jakmile někde najdu něco svého, budete litovat, že jste se narodili.